Mokřady a rašeliniště

Významnými stanovišti Žďárských vrchů pro výskyt živočichů jsou i vlhké rašelinné louky, lada s rozptýlenou dřevinnou vegetací a vřesovištními formacemi, dále pak vodní biotopy s břehovými porosty a na ně navazující mokřady. V těchto zachovalých fragmentech přirozených a přírodě blízkých společenstev žije řada ohrožených druhů živočichů. Velkou vypovídací schopnost o stavu biotopů má zejména výskyt některých skupin bezobratlých, například pavoukovců, brouků, motýlů, mravenců nebo vážek.

Z mnoha druhů vážek, šídel a šidélek žijících na území Žďárských vrchů je nutné zmínit vážku jasnoskvrnnou, jejímž biotopem jsou právě oligotrofní rašelinné tůně. Za glaciální relikt lze považovat vzácnou vážku lesklici severskou, žijící na Dářských rašeliništích. Mezi další druhy patří třeba šídlo královské, modré nebo tmavé, vážky rudá nebo čárkovaná. Vegetaci v okolí Dářských rašelinišť obývá křís Sorhoanus xanthonerus, význačný boreomontánní a tyrfofilní druh. Zde byl ve společenstvu stojatých vod s otřicí prstnatoplodou zjištěn i glaciální relikt - nosatec Notaris aethiops.

Početnou skupinou druhů úzce vázaných na zachovalé biotopy tvoří motýli. V NPR Dářko žijí tyrfofilní modrásek stříbroskvrnný nebo ostruháček ostružinový. Od poloviny osmdesátých let nebyl ověřen dříve hojný žluťásek borůvkový. Ke stanovištně nejvýznamnějším druhům motýlů obývajících mokřadní louky v pramenné oblasti Chrudimky patří zejména Diarsia dahli, osenice podhorská, vakonoš horský, pestroskvrnka ozdobná, můra horská, šedavka rudoskvrnná, Larentia clavaria a píďalka dvouskvrnná. Na zachovalých mokřadních loukách v celém území chráněné oblasti žije modrásek bahenní, zatímco populace modráska očkovaného přežívají jen v severní části chráněné oblasti.

Z území Žďárských vrchů je doložen výskyt 14 druhů obojživelníků. Setkávají se zde druhy preferující nižší nadmořskou výšku s druhy vyšších poloh. Mezi dosud běžné druhy patří ve Žďárských vrších čolek obecný a čolek horský. Mnohem vzácnější je čolek velký, který je velmi citlivý na znečištění biotopu a dává přednost větším vodním nádržím bez dravých ryb.

Běžnými druhy žab jsou skokan hnědý a ropucha obecná. Vzácnější kuňka ohnivá obývá mělké osluněné vody s hustou vegetací, zejména v nižších polohách jihozápadní části CHKO. Vodní plochy s vysokou vegetací v litorálním pásmu vyhledává rosnička zelená. Na prostředí je náročnější skokan ostronosý, který obývá v CHKO Žďárské vrchy především rašeliniště a vlhké louky. Ze skupiny tzv. zelených skokanů byl ve Žďárských vrších potvrzen výskyt skokana krátkonohého, který je vázaný na menší vodní plochy, lesní rybníky a rašelinné tůně; a křížence skokana zeleného, který je v oblasti rozšířen spíše lokálně. Blatnice skvrnitá - "česneková žába" - je skrytě žijící tvor často unikající pozornosti. Její výskyt ve Žďárských vrších byl zaznamenán na několika lokalitách, zejména v jižní a jihozápadní části území. Teplomilná ropucha zelená je ve Žďárských vrších vzácným druhem, který sem příležitostně proniká z okolních níže položených oblastí Křižanovské vrchoviny.

Na území Žďárských vrchů byl prokázán výskyt sedmi druhů plazů, mimo ještěrky obecné je
najdeme právě v návaznosti na vlhčí stanoviště. Ještěrku živorodou nejčastěji zastihneme na okrajích lesů, rašeliništních a podmáčených loukách. K největší kumulaci ještěrek živorodých ovšem dochází na lesních pasekách po těžbě. Slepýš křehký je náš jediný beznohý ještěr. Protože má hadovité tělo, bývá často považován za hada. Slepýše potkáme nejčastěji na pasekách, okrajích lesů, na rašeliništích, ale i v zahradách. Ve Žďárských vrších je rozšířen po celém území. Užovka obojková žije obvykle v blízkosti rybníků, řek a potoků. Ve Žďárských vrších patří mezi běžné hady, i když nálezy jsou díky velké plachosti spíše náhodné. Užovka podplamatá je ohroženým a vzácným hadem, vyskytujícím se v těsné blízkosti větších a čistých toků. Do Žďárských vrchů proniká ojediněle podél řeky Svratky z Hornosvratecké vrchoviny. Užovka hladká se ve Žďárských vrších vyskytuje pouze ostrůvkovitě na teplých a výslunných stráních porostlých keři. S naším jediným jedovatým hadem - zmijí obecnou - se spíše nepotkáte. Vyskytuje se na místech s velmi nízkou intenzitou lidské činnosti. Zmiji zastihneme nejčastěji na rašeliništích, vlhkých loukách a okrajích lesů. Ve Žďárských vrších se vyskytuje i barevná odchylka zmije, tzv. morfa prester, která je jednobarevně černě zbarvena. Tato černá forma zmije obecné je zřejmě původce všech báchorek a zpráv o vypouštění ,,černých kanadských zmijí“ ve Žďárských vrších, což je samozřejmě naprostý nesmysl.

Rybničnatou oblast jižní části CHKO a Trhovokamenicko osídlují druhy vázané na vodu jako kopřivka obecná, čírka obecná, polák velký a polák chocholačka, dále potápka malá a potápka roháč. Během poslední dekády začal krajinu Žďárských vrchů využívat pro své hnízdění jeřáb popelavý. V břehových porostech hnízdí pochop rákosní, lyska černá, bekasina otavní nebo tři druhy našich rákosníků. Jednotlivé rybníky jsou významnými zastávkami ptactva během jejich jarního a podzimního tahu.

Vydra říční žije v okolí zdejších vodních toků, rybníků a nádrží. Vlhké louky obývá hraboš mokřadní.