Objevení a prokázání račího moru

Desítky uhynulých raků zaznamenali lidé v oblasti Bystřice nad Pernštejnem. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR místo prověřili a potvrdili příznaky nákazy raků račím morem. K šetření byla proto přizvána Krajská veterinární správa, která provedla na místě vlastní šetření včetně odběru vzorků. Státní veterinární ústav v Praze následně potvrdil, že původcem nákazy je račí mor.

Račí mor je plísňové onemocnění, jež napadá evropské raky a způsobuje jejich úhyn. Na tuto nákazu neexistuje účinná léčba, a jediným možným krokem je vytvoření ochranného pásma a přijetí opatření, která zabrání dalšímu šíření této smrtící nákazy, řekl Josef Havelka, odborný pracovník AOPK ČR, který se ochranou raků dlouhodobě zabývá.

Ochranné pásmo a zakázané činnosti

Pro ochranu ohrožené račí populace bylo vymezeno ochranné pásmo od výtoku říčky Bystřice z Domanínského rybníka až po ústí říčky do řeky Svratky, což je úsek dlouhý přibližně patnáct kilometrů. V tomto ochranném pásmu platí přísná omezení:

Zakazuje se přemísťování ryb a dalších vodních živočichů z ochranného pásma do jiných vod.

Po lovu ryb v ochranném pásmu je nutné provést mechanickou očistu a dezinfekci rybářského náčiní.

Zavedená opatření mají za cíl zabránit dalšímu šíření račího moru a ochránit račí populace zejména směrem proti proudu Bystřičky.

Původce nákazy a její šíření

Račí mor je vážným plísňovým onemocněním, které napadá evropské druhy raků. Přenašečem nákazy jsou nepůvodní druhy raků ze Severní Ameriky - na Vysočině nejčastěji rak signální, jinde v republice ještě rak pruhovaný nebo mramorovaný. Ti se do našich vod dostali nezodpovědným vypuštěním do našich rybníků a řek. Všechny druhy amerických raků jsou vůči nákaze  odolné, fungují však často jako její přenašeči. Při setkání těchto nepůvodních raků s naším původním rakem říčním nastává tedy často katastrofa. V populaci našich raků se nákaza rychle rozšíří, během několika dnů uhynou všichni jedinci na lokalitě.

Raci signální se v naší přírodě rychle šíří, patří tedy mezi tzv. invazní druhy. Vzhledově je rak signální velmi podobný rakovi říčnímu. K jeho šíření dnes přispívá i „zachraňovaní“ raků z vypuštěných rybníků nebo vyschlých potoků. Lidé v dobré víře přenesou raky na jinou bezpečnou lokalitu a nevědomky tím přispějí k šíření raka signálního a tedy i račího  moru. K jakýmkoliv manipulacím s raky by tedy  měli být vždy přizvaní odborníci, kteří dokáží raka signálního spolehlivě určit a v dané situaci zvolí správný postup.

Fotografie: Petr Piechula