Kyselé podloží - kyselé půdy

Přes polovinu rozlohy CHKO pokrývají kambizemě vzniklé intentenzívním vnitropůdním zvětráváním. Vzhledem k převažujícímu horninovému podkladu jsou zpravidla kyselé, s přibývající nadmořskou výškou se v půdách zvyšuje obsah kyselého humusu a klesá jejich schopnost vázat vodu. Ve vrcholových polohách s chladným vlhkým klimatem a výrazným promyvným režimem jsou vyvinuty podzoly, vyznačující se zvýšeným přesunem hliníku a železa spolu s částí organické hmoty do spodních vrstev půdy. Tento proces, nazývaný podzolizace, je podpořen i kyselým opadem jehličnanů v lesích. Podzoly jsou zastoupené asi na 10 % rozlohy území, převažuje podzol kambizemní nad podzolem typickým.

Mladé půdy pod skalami

Ochrické půdy jsou primitivní mladé půdy vytvořené na úpatních haldách skal, balvanových proudech a suťových svahových pokryvech, zejména ve vrcholové části Žďárských vrchů. Patří k nim litozem a regozem, která se od předchozí liší tím, že má již vytvořen humusový horizont.

Vliv vápnitých solí

Na svrchnokřídových opukách (v okolí Radostína a Hluboké) a serpentinitech (Sklené a Tři Studně) se v malé míře vyskytují mělké pararendziny, kamenité půdy s vysokým obsahem skeletu a s neutrální až mírně zásaditou půdní reakcí díky obsahu uhličitanu vápenatého. Nepatrně jsou zastoupeny kultizemě, tj. půdy výrazně přeměněné činností člověka. Příkladem může být např. kultizem haldová v místech bývalé těžby železné rudy u Ranských jezírek.

Zemědělsky využívaná krajina
Zemědělsky využívaná krajina, foto: Lubomír Dajč

Ovlivnění vodou

Významně, asi na 30 % rozlohy oblasti, je zastoupena skupina půd hydromorfních, tedy významně ovliněných vodou. Sníženiny se stálou vysokou hladinou podzemní vody pokrývají gleje, přecházející ve vyšších okrajích v periodicky podmáčené pseudogleje a semigleje. Typický je pro ně šedorezavě skvrnitý horizont s výrazným nedostatkem vzdušného kyslíku a převažujícími redukčními pochody.  Místy vykazují povrchové zrašelinění, které je řadí k organozemním glejům a pseudoglejům. Nalezneme je například v některých lučních rašeliništích, kde díky těmto specifickým podmínkám vznikly cenné a unikátní biotopy.

Rašelina

Na usazeninách v údolních nivách řek jsou v malém rozsahu vytvořeny fluvizemě. Pro oblast je specifické zastoupení organozemí – rašeliništních půd, vyskytujících se na několika ložiscích rašeliny kolem Velkého Dářka, Zalíbeného, Krejcaru a Babína.