Parazit jako lék na zarůstající louky

Kokrhel luštinec je rostlina, která vysává vodu a živiny z kořenového systému hostitelské rostliny. Tím omezuje její růst. Přednostně napadá bujně rostoucí trávy, například třtinu křovištní. Ta je schopná rychle zarůstat opuštěné louky nebo louky s méně intenzivním hospodařením. Díky parazitaci trávy ustupují a uvolňují prostor kvetoucím dvouděložným rostlinám, jako jsou chrpy, rozrazily nebo kopretiny, které pak svými květy lákají hmyzí opylovače. Kokrhel je sám limitován množstvím dostupných hostitelů. Nemůže se tedy na louce přemnožit. Navíc jej lze snadno potlačit sečí ve vhodném termínu.

Kokrhele se například v Anglii ke změně druhového složení trávníků používají zhruba posledních dvacet let. Do experimentů s kokrhelem v České republice se v roce 2016 pustil tým Technologické agentury ČR (TAČR). Zahájili projekt Motýlí dálnice s cílem využití kokrhele, konkrétně kokrhele luštince, pro oživení travnatých pásů podél silnic a dálnic. Právě tento projekt byl inspirací k využití kokrhele na území CHKO Žďárské vrchy.

Pro kokrhel byly vybrány tři lokality v okolí. Šlo o louky mimo maloplošná zvláště chráněná území v  první zóně ochrany přírody CHKO. I přes kosení a probíhající pastvu se zde nedařilo nežádoucí porosty třtiny potlačit. Zároveň se na některých z nich vyskytuje vzácný modrásek černoskvrnný, který by mohl z lokality v případě dalšího šíření třtiny úplně zmizet.

Výsev, který zajistil tým TA ČR, proběhl na podzim 2017. Po posekání a vyhrabání biomasy přišlo na každý metr čtvereční okolo 5 g semen. Na jaře pak byly plošky oploceny proti srnčí zvěři. Sezona 2018 stačila takto vysetému kokrheli na úspěšné potlačení třtiny. V loňském roce po kolena vysoký, téměř jednodruhový porost je letos výrazně nižší. Třtina ustoupila. Otevřel se tak nový prostor pro budoucí obohacení druhového spektra lokality. Jakmile se naplno projeví výsledek, přejdou louky do běžného obhospodařování kosením a pastvou.

Autoři fotografií: Kamila Juřičková, Luděk Čech